Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lež má malé ucho

21. 06. 2016 0:06:21
„Jani, můžeš sem?“ ozval se hlas babičky z otevřeného okna malé chaloupky. A tak se volaná zvedla od odpolední kávy, kterou jsme vychutnávali v chládku pergoly v kruhu rodinném, a ztratila se v útrobách domku.

„Mami, říkala jsem ti, že to umyju,“ zaslechli jsme za chvíli její hlas.

Nevěnovali jsme tomu přílišnou pozornost. Proč taky... tyhle mezigenerační debaty slýcháme poměrně často. Náš zájem vyvolalo až částečně zděšené a mnohem více pobavené „Pojďte sem, to musíte vidět!“

A tak jsme vyrazili, někdo nadšen z vidiny, že líné odpoledne bude mít konečně zvrat, jiný z povinnosti. Místo slibovaného zážitku jsme ovšem spatřili pouze známou světnici, v jejímž středu stála babička s jednou rukou v bok, s druhou za zády a nesouhlasným výrazem ve tváři.

„Co se děje?“ zajímali jsme se.

A zatímco se její rozjařená dcera přes záchvat smíchu marně snažila odpovědět, babička laxně pokrčila rameny a pravila „Nic“. Všem nám bylo jasné, že tohle „nic“ jistě něco znamená. Upnuli jsme tedy zraky na druhou osobu, která, jak se zdálo, začínala opět popadat dech.

„Babička se nám zasekla v hrnci!“ prozradila konečně.

Opravdu! Když nejstarší členka naší rodiny vytáhla ruku ze zákrytu zad, ukázalo se, že jedno z uch daného nádobí uvěznilo její tři prsty.

Dlouze jsme hleděli.

A popravdě trochu jsme se i smáli.

„Polijte to vodou,“ radil pak jeden.

„Doneste sádlo,“ navrhl další a šetřivá babička div neupadla do mdlob, poněvadž sádlo je pro ni komodita příliš cenná, aby se jí používalo jinak než ke smažení řízků.

Nebohou oběť se nakonec podařilo vysvobodit bez plýtvání bohatstvím spižírny, ale i tak musela přísahat, že již nikdy pod jakoukoli záminkou nevyrazí mýt nádobí, které do doby, než se ho ujme někdo z mladších ročníků, stejně nikam neuteče.

Autor: Jana Maláková | úterý 21.6.2016 0:06 | karma článku: 13.80 | přečteno: 562x

Další články blogera

Jana Maláková

Nebude-li pršet, nezmoknem

"Booože, to je zase vedro!" podotkl kdosi sedící vedle mě na lavičce v parku. Bylo takové to ryze letní odpoledne, kdy zblblé mouchy střemhlav dopadají na zem...

22.9.2016 v 20:39 | Karma článku: 7.59 | Přečteno: 251 | Diskuse

Jana Maláková

Víte, jak si před sto lety lidé představovali budoucnost? Já možná ano… I.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak si naši předkové představovali budoucnost? Já docela často... a až teď se mi dostalo alespoň jedné odpovědi. Čirou náhodou a naprosto nečekaně.

31.5.2016 v 21:35 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 752 | Diskuse

Jana Maláková

Anorexie se stala mým životem i cestou ke smrti

Jako Robinzonka na opuštěném ostrově, právě tak si připadám. Jsem sama, příliš sama. Nikdo nemůže chápat, jak se cítím. Na rameni mi už několik let sedí ďábel – zlo v podobě nemoci, která se ráda vrací. Nezbývá nic jiného než čeka

11.3.2016 v 12:07 | Karma článku: 21.67 | Přečteno: 2332 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny XVII.

Nezapomínejte, že málokdy a máloco je doopravdy tak, jak to na první pohled vypadá. A pak - každý má svou pravdu.

21.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 7.95 | Přečteno: 234 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Čest a sláva Rudé armádě

aneb urban sketcherovo mlhavé sobotní ráno nad Prahou. Zdá se, že podzim už začíná být melancholický.

21.10.2017 v 16:46 | Karma článku: 11.62 | Přečteno: 470 | Diskuse

Jan Řeháček

Představte si, představte si, co jsem vhodil do urny

Malá předvolební variace na klasické téma známé semaforské dvojice Suchý - Šlitr. Na mysli mám samozřejmě urnu volební. Ale možná se mi to jen zdálo. Pane vrchní, dvakrát točenou vládu do skla.

21.10.2017 v 9:09 | Karma článku: 17.48 | Přečteno: 375 | Diskuse

Martin Jaroš

Na pozítří...

Kolegyně mi právě přeje "šťastnou urnu" ! ;) Nakonec, právě v čase voleb, proč si nedopřát trochu toho Švejkovského nadhledu?

20.10.2017 v 14:07 | Karma článku: 5.61 | Přečteno: 158 | Diskuse

Daniel Tomáš

Těžká křivda

Tak jsem si minulý týden zašel na pivko s kamarádem Jardou, se kterým jsem dlouhých devět let navštěvoval základní školu a později i jeden semestr vysoké školy, než mi bylo doporučeno, abych se akademické půdě obloukem vyhýbal...

20.10.2017 v 8:43 | Karma článku: 25.94 | Přečteno: 1926 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 942

Jsem literární nadšenec, redaktor, copywriter a lidumil, co se snaží zkrotit slova. Najdete tu ode mě povídky na mnohá témata.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.