Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nebude-li pršet, nezmoknem

22. 09. 2016 20:39:46
"Booože, to je zase vedro!" podotkl kdosi sedící vedle mě na lavičce v parku. Bylo takové to ryze letní odpoledne, kdy zblblé mouchy střemhlav dopadají na zem...

...asfalt teče jako Niagára a rozradostněné děti za sebou vlečou polouvařené rodiče na hřiště.

Ze slušnosti jsem se usmála a pokračovala v četbě příběhu Anny Kareniny, která se o počasí vůbec nestarala, poněvadž měla jiné starosti.
Jen o pár dní později došlo k razantní změně. V Africe by se řeklo, že začalo období dešťů, moje teta už ve dveřích našeho bytu rozhodila rukama a prohlásila, jak ji ten liják vážně štve. Pravda, použila jadrnějších slov, nicméně, drahý čtenáři, uznej, že raději zvolíme slušnější formu... ať už nás to počasí sere sebevíc.
Povětrnostní podmínky, sluneční záření, mračna, deštivost... to jsou částá témata českých hovorů. Povšimneme-li si ovšem obsahu oněch slov, o nichž je každý řečnitel naprosto přesvědčen jako o nehynoucí pravdě, jde pouze o stížnosti. V případě tepla je nesnesitelné horko, déšť je příliš mokrý, vítr moc fouká a nedej bože, když dojde na sníh!
Česká povaha je sice rozmanitá, nicméně jedno mají její vlastníci společné... věčnou nespokojenost. Představíme-li si tento nešvar jako disciplínu na olympijských hrách, ať už zimních, nebo letních, našinec by měl zlato v kapse. Vždyť ten nebožák je zapřažen v tréninku den co den!
A tak můžeme jen děkovat bohu, velkému třesku nebo komukoliv či čemukoliv, v co věříme, že nám dal proměnlivost počasí. Čím bychom začínali naše hovory nad národem oblíbeným zlatým mokem a co by bylo hlavním tématem na lavičkách v parku i v rodinných kruzích?


Na druhou stranu... tuzemský filuta si vždycky něco najde.

Autor: Jana Maláková | čtvrtek 22.9.2016 20:39 | karma článku: 7.59 | přečteno: 250x

Další články blogera

Jana Maláková

Lež má malé ucho

„Jani, můžeš sem?“ ozval se hlas babičky z otevřeného okna malé chaloupky. A tak se volaná zvedla od odpolední kávy, kterou jsme vychutnávali v chládku pergoly v kruhu rodinném, a ztratila se v útrobách domku.

21.6.2016 v 0:06 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 562 | Diskuse

Jana Maláková

Víte, jak si před sto lety lidé představovali budoucnost? Já možná ano… I.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak si naši předkové představovali budoucnost? Já docela často... a až teď se mi dostalo alespoň jedné odpovědi. Čirou náhodou a naprosto nečekaně.

31.5.2016 v 21:35 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 751 | Diskuse

Jana Maláková

Anorexie se stala mým životem i cestou ke smrti

Jako Robinzonka na opuštěném ostrově, právě tak si připadám. Jsem sama, příliš sama. Nikdo nemůže chápat, jak se cítím. Na rameni mi už několik let sedí ďábel – zlo v podobě nemoci, která se ráda vrací. Nezbývá nic jiného než čeka

11.3.2016 v 12:07 | Karma článku: 21.67 | Přečteno: 2320 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny VIII.

I chvíle plné smutku, bolesti a trápení mají v životě svoje místo. Bez nich bychom nepoznali ty šťastné.

19.8.2017 v 19:00 | Karma článku: 5.04 | Přečteno: 214 | Diskuse

Antonín Ševčík

Zemřel Moravan, básník JIŘÍ KUBĚNA

Ve věku 81 let zemřel moravský básník Jiří Kuběna, vlastním jménem Jiří Paukrt. Narodil se 31. května 1936 ve Prostějově na Moravě a patřil k našim nejvýraznějším básníkům, sám přitom zdůrazňoval, že k moravským.

19.8.2017 v 14:25 | Karma článku: 7.41 | Přečteno: 146 | Diskuse

Dita Jarošová

Když se názvy ženily...

Srpnem dozrálo léto. Okurek bylo požehnaně, rajčat také plno, boj se slimáky neúprosný. Vilma byla na poště číslem 426, na to, že byly tropy, lidí docela dost.

19.8.2017 v 13:46 | Karma článku: 7.20 | Přečteno: 169 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Nudná neděle (komiks)

Bylo to jednu neděli, roku 1972. Toho roku, kdy Prahu navštívil Fidel Castro (a ovšem také Leonid Brežněv) a Deep Purple vydali album Machine Head. Toho dne měl Vincek pohřební náladu, avšak Cyrda věděl, jak ho z ní dostat.

19.8.2017 v 12:21 | Karma článku: 9.79 | Přečteno: 255 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průša zvítězil (povídka)

A podíval jsem se na druhý chodník a tam šel Průša. Nic se za ty roky nezměnilo, pořád se mu při chůzi třese nakynuté břicho, nos se mu propadá mezi tučné tváře, nohy se tíhou rozestupují do X a jsou velmi tlusté a krátké.

19.8.2017 v 8:45 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 174 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 941

Jsem literární nadšenec, redaktor, copywriter a lidumil, co se snaží zkrotit slova. Najdete tu ode mě povídky na mnohá témata.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.